Jiří

Můj děda jezdil nákladním autem, a i mě to už odjakživa táhlo k řízení velkých aut. Hned po vojně jsem s jedním takovým začal rozvážet uzeniny. V té době jsem se oženil a narodila se nám dcera. Po týdnu jsem si ji přivezl z porodnice a den na to už jsem se nevrátil domů.

Stalo se to v roce 2003. Kvůli vlastní nepozornosti jsem měl nehodu – na nechráněný přejezd se nejezdí, pokud nemám přehled. Naboural jsem do vlaku. Naštěstí prázdný vyjížděl ze stanice, a kromě strojvůdce s průvodčím tam nikdo nebyl. Nárazová rychlost byla „jen“ 30 km/h, ale náraz 16tunového náklaďáku motorák převrátil a já zůstal zaklíněný ve zdemolované kabině. Upřímně řečeno, když jsem viděl fotku, nepochopil jsem, jak jsem něco takového mohl přežít. Z umělého spánku mě probudili po třech dnech a hned mi řekli, že mi kvůli rozdrcenému kotníku amputovali nohu v bérci. Velké štěstí v neštěstí je, že mám své koleno. Díky tomu mám jen bércovou protézu. Takhle mi protéza nohu nahradí z 90 %. Je to vlastně jen taková „kosmetická vada“, jak se rádo vtipkuje mezi kamarády ampuťáky 😊

Od malička jsem hrál fotbal, v dorosteneckém věku jsem se dostal až do Viktorie Plzeň, kde jsem hrál v týmu s Petrem Čechem. Po amputaci bylo pro mě tedy zásadní vrátit se ke sportu, což se mi na rekreační úrovni povedlo. Dnes mi tedy nedělá problém zajet si v zimě na lyže, v létě zase rád běhám. A další velkou radostí je pro mě cestování. Letos, kdy mladší dceři bylo 6 let, jsme s rodinou a přáteli vyrazili do Namibie. Protože jsme nechtěli jet přes cestovní kancelář a museli sladit dovolenou šesti dospělých, zabralo nám plánovaní cca dva měsíce. V první řadě se koupili letenky a tady jsem do toho s protézou malinko hodil vidle. Plán totiž byl, že bude mít každý jen příruční zavazadlo, ovšem do něj by se moje náhradní noha rozhodně nevešla. Moje námitka, že pro ni potřebuji extra kufřík, všechny rozesmála😊 Následovalo plánování trasy nejzajímavějších míst, které chceme vidět, zajištění ubytování a půjčení auta. A bylo to 14 dní plných neuvěřitelných zážitků. Mimo jiné jsme v Namibijské poušti v oblasti Sossusvlei vyšlápli nejvyšší dunu Big Daddy, navštívili Spitzkoppe v oblasti Damaralandu (ve světě známý pod přezdívkou „Namibijský Matterhorn“), národní park Etosha a mnoho dalšího. Výsledkem byla, protéza neprotéza, nejhezčí dovolená v mém životě a už teď začínáme plánovat dovolenou na příští rok. Jedním z tipů je Tanzanie s výstupem na Kilimandžáro. Tak uvidíme…