Opotřebení páteře

Značné opotřebení spojené s degradací struktur segmentů obratlů a jejich funkce se označuje jako degenerativní onemocnění páteře.

Příčiny souvisí především s věkem a dalšími vnějšími faktory. Ke změnám na páteři mohou například vést roky těžké fyzické práce. Na opotřebení má vliv i individuální predispozice člověka, sport a jeho intenzita, kouření a obezita. Bolest a diskomfort se mohou postupně vyvíjet v průběhu let.
Páteř tvoří 24 obratlů, které jsou vzájemně odděleny meziobratlovými ploténkami, a je rozdělena na tři části: krční páteř (sedm těl obratlů), hrudní páteř (12 těl obratlů) a bederní páteř (5 těl obratlů). Segment obratle tvoří nejmenší funkční jednotku páteře. Skládá se z meziobratlové ploténky s přilehlými obratlovými těly, příslušnými obratlovými klouby a odpovídajícími vazivovými strukturami. Čtvrtá část, křížová kost, se skládá ze segmentů, které zkostnatěly.

Počáteční známky degenerace se obvykle objevují v oblasti meziobratlové ploténky. Vzhledem k tomu, že meziobratlová ploténka není zásobována přímo cévami, ale nepřímo difúzí, její zachování závisí na genetických a vnějších faktorech. Zvýšená zátěž páteře např. zvýšenou fyzickou námahou, nekompenzovaným sezením, nevhodným biomechanickým namáháním nebo vrozenými vadami může vést k tomu, že do meziobratlové ploténky nelze udržet nepřetržitý přísun živin. Schopnost meziobratlové ploténky zadržovat vodu proto klesá. Výška meziobratlové ploténky se v důsledku toho snižuje.

Snížení výšky meziobratlové ploténky vede k nestabilitě páteře, která se postupně zvyšuje a může být omezena i funkce nervů. Tělo si nejprve pomáhá tím, že se snaží stabilizovat páteř zvýšenou tvorbou kostí obratlů. To je v mnoha případech neúspěšné a vede to k opotřebení malých obratlových kloubů. Tyto degenerativní změny, buď jednotlivě, nebo v kombinaci, vedou k bolesti a/nebo ztrátě funkce v oblastech zásobovaných segmenty.

Degeneraci páteře diagnostikuje lékař po podrobné anamnéze a posouzení nálezu, často za podpory zobrazovacích postupů.

Příznaky degenerativního onemocnění páteře se obvykle rozvíjejí po delší dobu a projevují se rozšiřující se nebo akutní bolestí. Sníží se pohyblivost zad, často provázená zánětlivou reakcí v obratlových kloubech. Senzitivní a/nebo motorické funkce mohou být také narušeny, příležitostně do té míry, že jedinec má abnormální kožní vjemy a známky ochrnutí v důsledku zúžení rozvětvených nervových provazců. Závažnost omezení je různá, od drobného poškození jemných motorických funkcí až po úplnou, ochablou paralýzu určitých svalových skupin. Ve vzácných případech je snížena schopnost kontroly močového měchýře a konečníku.
Páteřní kanál se může s přibývajícím věkem zúžit v důsledku dlouholetého opotřebení a ztluštění kloubů. To se může projevit takzvanými osteofyty a osifikacemi v oblasti páteře, a může to vést k ankylóze obratlových kloubů v důsledku růstu kostí na kloubu způsobeném opotřebením.

Podle stupně závažnosti je terapie zpočátku konzervativní a probíhá formou fyzioterapie a ortéz. V mnoha případech se podávají léky.
Operace je zvažována tam, kde dojde ke ztrátě motorické funkce a/nebo citlivosti.
Ortézy zad se používají v rámci konzervativní terapie k odlehčení postižené oblasti zad i při doléčování po operaci.
Vyobrazené produkty představují příklady léčby. O tom, zda je pro vás daný produkt skutečně vhodný a zda jste schopni plně využít funkčnosti produktu, rozhoduje mnoho různých faktorů. Mezi klíčové aspekty patří váš zdravotní stav, fyzická kondice a podrobné lékařské vyšetření. Váš ošetřující lékař nebo ortotik-protetik také rozhodne, jaká léčba je pro vás nejvhodnější. Jsme tu pro to, abychom vás podpořili.

Bolesti zad jsou způsobeny fyzickými (organickými) a / nebo psychosomatickými faktory, a špatným nebo nesprávným rozložením zátěže. Možné příčiny zahrnují:

• Poranění jako např. zlomenina těla obratle, posun těla obratle nebo stisknutí kořene nervu v meziobratlovém prostoru

• Zánět

• Opotřebení (degenerace)
  Klinické obrazy zahrnují osteoartritidu, osteoporózu, Bechtěrevovu chorobu, výhřez meziobratlové ploténky, nestabilitu páteře, svalovou nerovnováhu nebo rozdíly v délce dolních končetin s následnými poruchami tělesné statiky.
  Žádná konkrétní příčina pak nebývá zjištěna u téměř 90 % všech případů bolesti zad. Diagnostické postupy zahrnují rentgenový snímek (RTG) a magnetickou rezonanci (MRI).