Roztroušená skleróza (RS)

Pracuje na principu řídícího centra, které po nervových vláknech vede elektrické impulzy. Nervová vlákna jsou obalena izolační vrstvou.Tato izolační vrstva se skládá hlavně z myelinu, což je bílá tuková látka. U lidí s roztroušenou sklerózou je tato nevratně poškozena z důvodu obranné reakce imunitního systému. To znamená, že individuální impulzy jsou zpomaleny nebo dokonce již nemohou být vůbec vyslány.

V Německu trpí RS asi 200 000 lidí, přičemž toto onemocnění propuká už ve věku 20 až 40 let. Ze stále nevysvětlitelných důvodů jsou touto nemocí většinou postižené dospělé ženy.

Příčiny RS dosud nebyly určeny. Bylo však zjištěno, že specifické obranné buňky, které normálně používá imunitní systém jako odezvu na invazi patogenů, jsou nemocí nesprávně naprogramovány. Bojují se strukturami vlastního organizmu namísto s cizími (a sice myelin z myelinového obalu a proteiny na bázi myelinu).
Na základě výsledků mnoha studií lze předpokládat, že existují vazby na genetickou predispozici. Také byla intenzivně zkoumána úloha viru Epstein-Barrové a herpes viru HHV-6. V současné době se předpokládá, že za onemocnění stojí celá řada faktorů.

RS může způsobit řadu různých neurologických symptomů. Tyto zahrnují zhoršené vidění (např. dvojí vidění), zhoršenou funkci močového měchýře, spastické ochrnutí končetin, únavu a narušení jemných motorických schopností. Tyto symptomy se obvykle objevují ve fázích, které mohou být způsobeny například fyzickým nebo duševním vypětím, a které mohou kolísat, co do výskytu a intenzity.

Potíže RS jsou klasifikovány do několika tříd:

• Relaps-remitentní forma RS převažuje zpočátku (cca 85 až 90 %): Jeden nebo několik neurologických symptomů se vyskytuje pouze po krátkou dobu, tzn. po několika dnech opět (téměř) poleví.

• U asi 30 až 40 % pacientů s počátečně relaps-remitujícím průběhem nemoci se během 10 až 15 let stav významně zhorší. V tomto případě se hovoří o sekundární progresivní formě onemocnění.

• U 10 až 15 % pacientů začne nemoc přímo primárně progresivní formou. Při tomto průběhu onemocnění neurologické symptomy, které se vyvinou, znovu neodezní. Ale toto bývá relativně vzácné. Rovněž se vyskytují smíšené formy těchto základních typů onemocnění.
  

Při diagnostice má vyšetřující neurolog přístup k celé řadě procedur. Tomu však předchází vypracování důkladné anamnézy pacienta.
Pokud anamnéza potvrdí podezření na RS, poskytnou další informace klinické testy. Při nich se podrobně vyšetřují motorické schopnosti pacienta, koordinace, reflexy, zrak a síla. Toto umožňuje zjistit rozsah, do jaké míry jsou poškozeny neurologické funkce a jaké oblasti mozku jsou postiženy. Při elektro-fyziologických testech (kontrola citlivosti v končetinách) lze také zjistit vodivost nervových vláken. Pro vizualizaci oblastí zánětů CNS lze použít vyšetření magnetickou rezonancí (MRI). Další způsob vyšetření představuje lumbální punkce, při které se provede punkce do míšního kanálu pacienta mezi dvěma obratli, aby bylo možné odebrat vzorek mozkomíšního moku (likvoru).

Léčba roztroušené sklerózy v současné době neexistuje. Na rozdíl od dřívějších konceptů je při všech formách RS doporučován sport. Pokud pacienti s RS trpí spasticitou, je doporučena pravidelná fyzioterapie a/nebo použití zdravotnických prostředků jako např. ortézy. Léčbu je možné také doplnit podáváním léků.